Autonomie pacienta začíná dříve než podpisem formuláře. Týká se i informací, které formují rozhodování před první konzultací.
Svobodné rozhodování je základ
Základním ústavním východiskem je právo na autonomii vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a respekt ke svobodě jednotlivce podle čl. 1 Listiny. Státní moc smí do této autonomie zasahovat pouze při ochraně práv třetích osob nebo legitimního veřejného zájmu a zásah musí být proporcionální.
Informace ovlivňují podstatu volby
V kontextu zdravotních služeb se osobní autonomie projevuje jako právo pacienta činit svobodná a informovaná rozhodnutí o svém těle, reprodukčním zdraví a léčbě. Manipulativní ovlivňování informací v předchozích fázích rozhodování tuto svobodnou volbu narušuje.
Úmluva o lidských právech a biomedicíně a judikatura ESLP
Rozhodování o využití technik asistované reprodukce spadá pod ochranu práva na soukromý život podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (rozsudek ESLP Evans proti Spojenému království, bod 71; S. H. a ostatní proti Rakousku, bod 82).
Podle čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně je informovaný souhlas procesem, který nelze redukovat na pouhý podpis formuláře. Pacient musí rozumět medicínským souvislostem, rozhodovat se bez klamání či nátlaku a včas obdržet vyvážené informace o přínosech a rizicích. Právo na informace zdůrazňují také rozsudky ESLP Csoma proti Maďarsku (body 41–42) a V. C. proti Slovensku (bod 110).